Kde nás najdete?
Náměstí Míru 54
276 01 Mělník
Užitečné informace,
které Vás mohou
zajímat.
Ředitel měšťanské dívčí školy na Mělníce, Ludvík Böhm, se jako první vyslovil pro založení krajinského musea se sídlem v královském věnném městě 10. března 1886 na schůzi městského zastupitelstva, které jeho návrh kladně přijalo.
16. října 1887 městské zastupitelstvo schválilo stanovy Krajinského musejního spolku, který tak nabyl veškeré právní náležitosti a mohl se věnovat založení muzea. Předsedou devítičlenného výboru byl tehdejší starosta Mělníka Václav Haupt, místopředsedou František Vinkler a jednatelem již zmíněný Ludvík Böhm.
Po dvouročních přípravách se 21. března 1888 konala ustavující valná hromada muzea. V této době tvořilo základ muzejních sbírek 120 předmětů, proto se prvním velkým cílem stalo rozšíření sbírek. Členové Krajinského musejního spolku oslovili obce pojednáním o tom, které předměty mají pro muzeum význam a oslovili cechy, aby předaly k úschově předměty spojené s jejich činností.
První útočiště našlo muzeum ve dvou místnostech mělnické radnice, ale jen nakrátko. Pak, po dohodě s knížetem Jiřím Lobkowiczem, si spolek pronajal místnosti ve druhém patře mělnického zámku. Zde byly poprvé 9. 1892 veřejnosti představeny sbírky krajinského muzea. Zázemí zde ale nebylo získáno nadlouho - roku 1903 muzeum dostalo výpověď.
Tehdy již mělo za sebou významnou akci, a to účast na národopisné výstavě v roce 1895. S přípravami na ni se započalo již v roce 1892, kdy vystoupil František Vinkler s návrhem organizovaného sbírání materiálů pro tento účel. Jejich vyvrcholením byla národopisná výstava Mělnicka ve svatováclavských dnech roku 1894.
Další stěhování muzea, tentokrát do soukromého bytu na Palackého náměstí a následně do domu mělnické spořitelny vedle radnice, však ochromilo na devět let jeho činnost a připravilo ho o část sbírek, které byly provizorně umístěny ve školách, kde již zůstaly. Neblaze zasáhla i první světová válka. Řada kovových předmětů byla ukrývána, aby nedošlo k jejich rekvizici, při záboru zvonů byly alespoň pořizovány jejich odlitky a fotografie.
I přesto muzeum přečkalo tuto špatnou dobu a v nové republice se zdálo, že se před ním objevují i lepší perspektivy, a to v podobě záměru vybudovat vlastní budovu. Byl založen zvláštní stavební fond, kam přispělo zejména ředitelství městské spořitelny. Ale velice záhy byl původní záměr pozměněn. V roce 1928 se prosadila myšlenka vybudovat kulturní dům, ve kterém by našly útočiště všechny místní kulturní instituce, tedy i krajinské muzeum. Celý fond byl převeden na výstavbu Masarykova kulturního domu, který však z nedostatku finančních prostředků nakonec nebyl realizován v celé původně zamýšlené podobě a muzeum v něm získalo pouze jeden nepostačující výstavní sál. Zde mohli návštěvníci po skutečně dlouhé době (33 let) spatřit nejprve v rámci Výstavy kulturní práce Mělnicka, uspořádané u příležitosti otevření MKD 29. června 1936, shromážděné sbírky. Expozice tak byla zpřístupněna veřejnosti.
14. května 1938 se u příležitosti 50. výročí vzniku muzea konala jubilejní schůze s přednáškou Mělník včera, dnes a zítra prof. Jindřicha Matiegky, čestného člena spolku od roku 1918. Slavnostní tečkou za ní bylo vydání prvního dvojčísla vlastivědného sborníku Mělnicko Krajinským museem na Mělníce. Do další padesátky vstupovalo s nadějemi, že se "dočká definitivní a plně uspokojivé odpovědi na otázku po svém umístění". Okupace však vedla k utlumení činnosti muzea a k zastavení vydávání sborníku.
Po válce přišlo v 50. letech další stěhování, tehdy již bylo muzeum pod správou okresního národního výboru a sbírky se staly majetkem státu. Ve své historii již podruhé bylo muzeum umístěno pod střechou mělnického zámku, nyní na dobu delší než poprvé, ale v souvislosti s úpravami prostor se stěhovalo i v rámci zámku. Muzejní sbírky se na jednu stranu rozrostly v roce 1960 o fondy ze zrušených muzeí v Liběchově, Kostelci nad Labem a Nelahozevsi (později i Mšena), na stranu druhou se v 60. letech ztenčily díky neuváženým krokům: rozprodáváním a rozesíláním do údajného místa vzniku.
Nová éra muzea nastala od 1. září 1974, kdy bylo znovuobsazeno místo jeho ředitele. Začalo třídění sbírek, jejich základní očištění, ošetření a následná evidence. Nejednalo se o činnost nikterak jednoduchou, neboť většina sbírek byla doslova nacpána ve dvou místnostech zámku, řada předmětů byla rezavá, polámaná, plesnivá, plná dřevokazného hmyzu. Zároveň probíhaly přípravy budoucí expozice muzea. Ta byla otevřena v listopadu 1978 v nově rekonstruovaných prostorách prvního patra jižního křídla zámku. O rok později muzeum získalo skalní obydlí ve Lhotce, které bylo základnou turistického oddílu Kokořík do roku 2008. O něco později (1984) vybudovalo muzeum památník Bedřicha Smetany v Obříství - Lamberku, reinstalovalo stálou expozici, připravilo řadu výstav, uspořádalo stovky přednášek. Objevil se Vlastivědný sborník Mělnicka (1982, 1989, 1999), muzeum se stalo spoluvydavatelem ročenky Cechu českých vinařů, který při muzeu pracuje, vydavatelem řady drobných tisků včetně muzejního občasníku s názvem Střípky. Muzeum (od roku 1979 pod názvem Okresní muzeum Mělník) tedy začalo plnit řadu funkcí, včetně té nejzákladnější, jíž je péče o sbírkové fondy.
Po dalším stěhování v roce 1999 do prostor bývalého kapucínského kláštera začala muzeu nová etapa. V roce 2000 byla slavnostně otevřena nová stálá expozice, ve dvou výstavních sálech se pořádají krátkodobé výstavy, přednášky, koncerty a další kulturní akce. V roce 2003 přešlo muzeum pod nového zřizovatele - stalo se příspěvkovou organizací Středočeského kraje. V souvislosti s tím se změnil i název muzea na Regionální muzeum Mělník, příspěvková organizace. Nejnovějším počinem muzea bylo otevření specializované stálé expozice Historické kočárky v nově rekonstruovaném objektu v Ostruhově ulici v Mělníku.
Regionální muzeum Mělník,
příspěvková organizace
nám. Míru 54, 276 01 Mělník
Tel.: 315 630 936
E-mail: pokladna@muzeum-melnik.cz
Otevřeno celoročně:
út - ne 9:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00