Navigace

Obsah

Historie objektu


Budova muzeaNovým sídlem Regionálního muzea Mělník, příspěvkové organizace se stal v listopadu 1999 dům čp. 54 na mělnickém náměstí Míru. Jedná se o bývalý kapucínský klášter, původně měšťanský dům, který tvoří spolu s řádovým kostelem závěr bloku domů na východní straně náměstí v místě, kde z něj vyúsťuje Erbenova ulice. Výstavbu těchto původně gotických domů zařadil průzkum (z r. 1971) do 2. poloviny 14. století.

Z pramenů se o něm dovídáme na počátku 16. století, kdy byl jeho majitelem jakýsi Michal pernikář. Později byl nazýván dle majitelů domu Špačkovský, Cyprianovský a Střelcovský. 8. července 1742 zakoupil tento dům Ignatius Zebisch (Czebiss, Čebiš). Vdova po něm Terezie Barbora Čebišová jej 31. července 1749 odstoupila kapucínům, kteří sem byli z roudnického konventu uvedeni v počtu čtyř 20. září 1750 P. Serafinem, jenž byl za svého života třikrát provinciálem a v letech 1754 - 1756 generálem řádu v Římě. Zemřel na Mělníku 24. října 1763 a je pochován ve zdejším řádovém kostele. Odpočívá zde i Terezie Čebišová, která vystavění kláštera umožnila a obdarovala ho Pražským Jezulátkem, jež si mělničtí kapucíni vyvolili za své paládium (dnes neznámo kde). Proto se také hlavní slavnost v mělnickém klášteře konala od roku 1751 na den Jména Ježíš (1. ledna) a nikoli o patrociniu v den Čtrnácti svatých pomocníků (4. prosince), nebo v den hlavního světce kapucínů sv. Františka z Assisi (4. říjen).

Původní secesní nástěnná malbaJiž na konci roku 1751 se ukázalo, že bývalý Čebišův dům nebude stačit pro provoz komunity a zřízení kaple či kostelíka. Proto za ním vyrostl v prostoru bývalé zahrady další objekt - hospic (útulek pro pocestné), který tvoří zadní část kláštera, proto byl získán i sousední měšťanský dům, na jehož místě byl vybudován v letech 1752 - 1753 kostel Čtrnácti svatých pomocníků.

V roce 1785 za Josefa II. bylo rozhodnuto o zrušení kláštera kapucínů v Mělníku. Tehdy se za ně purkmistr a městská rada postavili a na císaře se obrátili se žádostí, v níž byly zdůrazněny ty momenty, které panovník požadoval: pastorační činnost, vyučování a služba nemocným. Rozhodnutí o zrušení kláštera bylo nakonec odvoláno a kapucíni mohli ve městě působit i nadále. Denně byli ve styku s veřejností nejen v klášterním kostele, ale zastupovali duchovní také v hlavním městském kostele sv. Petra a Pavla i v kostelíku v Záboří. Další úkoly jim přibyly v souvislosti se založením nemocnice milosrdných sester řádu sv. Karla Boromejského na Podolí v roce 1841 Lobkovici. Kapucíni zde zabezpečovali duchovní péči o nemocné.

V roce 1950 přešel mělnický kapucínský klášter do majetku státu. Útočiště v jeho prostorách našel zvláště výtvarný obor Lidové školy umění v Mělníku a v roce 1999 Okresní muzeum Mělník.

Během své existence prošel objekt řadou stavebních etap od gotické po barokní, která mu vtiskla dnes převažující podobu. Sousoší Nejsvětější Trojice bylo na průčelí osazeno v roce 1932. V letech 1998 - 1999 proběhla celková rekonstrukce, realizovaná firmou Agrostav Mělník.