České lidové svátky - online - SV. MIKULÁŠ + návod na výrobu čertíka ze švestek

Nejznámější a dodnes hojně udržovaný je svátek svatého Mikuláše 6. 12. Zvyk má svůj původ v žákovském obyčeji z 15. století. Tento slavný a honosný průvod, tzv. chození s biskupem, se v lidovém prostředí časem změnil v rozvernou obchůzku Mikuláše doprovázeného dalšími postavami, z nichž mnohé byly totožné s masopustními – klibna, brůna, kozlík, laufr, husar, smrt. Ani tato forma však nebyla konečná. V povědomí dnešních lidí je předvečer 6. prosince spojen s obchůzkou Mikuláše v doprovodu anděla a čerta jako symbolů dobra a zla. Biskup Mikuláš a anděl nadělují hodným dětem ovoce, cukroví či drobnou hračku, zatímco děti neposlušné mohou očekávat malou metlu od čerta, či nadílku v podobě brambor, polínek a uhlí v dobách novějších. Tradice mikulášské nadílky získala velmi brzy celonárodní charakter, který setřel regionální odlišnosti.

Mikulášské obchůzky byly již od 17. století zdrojem rozporných názorů. Zatímco na jedné straně byl chválen zvyk obdarovat poslušné děti, na straně druhé bylo mnohdy velmi razantně odsuzováno přílišné strašení dětí čertem a smrtí. V této souvislosti můžeme zmínit nešťastnou událost, ke které došlo v Mělníce na svátek sv. Mikuláše v roce 1607. Správce mělnické školy Daniel Voborský tehdy: „vyskočil … v světnici školní z zákamní, vzav na sebe potvornou larvu a je tak přestrašil, že skrze to v těžké a nebezpečné nemoci až posavad s velikou bolestí, starostí a nákladem rodičův zůstává.“
Otec dítěte, které zjevně utrpělo přinejmenším těžký šok, si na učitele stěžoval vedení pražské univerzity, kde jmenovaný absolvoval a za něhož tedy vysoké učení neslo díl odpovědnosti. Rektor a univerzitní mistři poslali D. Voborskému následující pokárání: „S nemalým jest nám podivením, že ty, jsa za předního správce školy města Mělníka, smíš se toho dočiňovati a přes poručení potvorného biskupa strojiti a na skrácení zdraví malých dítek témuž starému biskupu v škole i také krom školy dovolovati, aby jiné děsil a k nemoci, snad i k smrti, čehož milostivý pán Bůh uchovati rač, připravoval…“ (Citováno z knihy Čeňka Zíbrta, Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní… , Praha 1889, s. 236.)

A tak zanechme strašení a připravme dětem raději zdravou nadílku dle našich předků: čertíka ze sušeného ovoce! 
Potřebovat budete: sušené švestky, rozinky, houby a křížalu, špejle, drátek, kousek stužky, oči z papíru, provázek a kousek perníku.
Mrkněte jak na to. A pokud čerta hned nespořádáte, může hezky obohatit vánoční výzdobu a provonět kuchyň či obývák.;-)